Doprovodné akce v rámci výstavy

Krásy a tajemství České republiky v Praze

18. – 30. 10. 2005

JEN ZA 1 VSTUPNÉ - do ZOO i na zámek a výstavu

Ve spolupráci se ZOO Praha a s Galerií hlavního města Prahy jsme pro návštěvníky připravili lákavou nabídku na posledních 14 dní výstavy. Od 18. do 30. října tak budou moci na vstupenku zakoupenou v zámku navštívit Zoologickou zahradu a naopak na vstupenku zakoupenou v Zoologické zahradě budou moci projít zámek a výstavu Krásy a tajemství České republiky.

AUTORSKÉ PROHLÍDKY

V uvedených termínech se uskuteční prohlídky výstavou s výkladem autora výstavy, p. Bohumila Vurma. Jejich termíny jsou postupně doplňovány. Zájemci se setkají u vstupu do výstavy a p. Vurm je postupně seznámí s jednotlivými prostředími výstavy. Upozorní návštěvníky na výjimečné předměty, seznámí se zajímavostmi z historie i záhadnými příběhy. Prohlídka může trvat dle zájmu účastníků 1 až 1,5 hodiny.

30. 10. 2005 od 16:00 hodin
19. 10. 2005 od 16:00 hodin
15. 10. 2005 od 15:00 hodin – Symboly Tarotu ve výstavě
22. 9. 2005 od 16:30 hodin
14. 9. 2005 od 16:30 hodin
22. 6. 2005 od 17:00 hodin
22. 6. 2005 od 15:00 hodin

NOVÉ EXPONÁTY OD ZAČÁTKU ZÁŘÍ

   Pro poslední dva měsíce výstavy ji organizátoři obohatili o nové exponáty, které zároveň představují dvě velké záhady naší historie. První dva souvisí s oblíbeným nizozemským malířem císaře Rudolfa II., jehož jméno je Hieronymus Bosch.
   Prvním je takzvaný Loštický pohár, který se z neznámých důvodů objevil jako jeden z motivů na nejslavnějším Boschově obraze Zahrada pozemských rozkoší.
   Pozoruhodné je to, že tento druh poháru se vyráběl pouze na přelomu 15. a 16. století, a to jen v Lošticích u Olomouce. Odtud se vyvážel do celé Evropy. Díky svému zdrsněnému povrchu si našel své místo mimo jiné jako symbol pekelných muk na ďábelském křídle Boschova triptychu. Dodejme jen, že technologie výroby tohoto poháru byla ztracena, a tak jej dnes můžeme obdivovat pouze v muzeích.

Praha_Losticky pohar Praha_Jezisek

Druhou lahůdkou je přesná replika obrazu, který před lety vzbudil rozruch mezi odborníky i milovníky umění. Dvanáctiletý Ježíš v chrámu je název obrazu nacházejícího se ve sbírkách zámku Opočno a jež možná pochází přímo z dílny mistra Bosche.
Po dlouhých diskuzích se odborníci neshodli na tom, zda se jedná o pozdější dílo malířova pokračovatele či ztracený originál, podle kterého vzniklo několik dalších kopií vystavovaných v muzeích po celém světě. Avšak opočenský obraz je mnohem kvalitnější než kopie a především na něm restaurátoři v roce 1993 odhalili zamalovanou postavu záhadného muže (vlevo dole), která se na žádné z kopií neobjevuje.

   Návštěvníci mají možnost shlédnout kromě výše uvedených lahůdek i exponáty, které jsou součástí výstavy od jejího počátku. Patří mezi ně mimo jiné bronzová ruka antických mystérií umístěná v keltské svatyni, nebo přílba svatého Václava s vyobrazením germánského boha Odina a vikingský meč z damascenské oceli, či mystické kopí svatého Longina přezdívané „Kopí osudu“.
   Mezi další perličky patří bezesporu rekonstrukce hrobky bájného zakladatele mystického bratrstva rosikruciánů Christiana Rosenkreutze a tajné komnaty rudolfínských sbírek, kde spolu s dalšími překvapeními naleznete i dva výše zmíněné nové exponáty.
   Na výstavě Krásy a tajemství České republiky odhaluje návštěvník známá i neznámá zákoutí naší minulosti spolu s krásným prostorem barokních sklepů, které byly až do letošního léta uzavřené. Spolu s nimi byl zpřístupněn i barokní skvost Trojského zámku – podzemní část schodiště zdobeného výjevem svržení Titánů do Tartaru.
   Návštěvníci tak mají vůbec poprvé možnost si prohlédnout, jak jsou staří řečtí bohové pod vedením Saturnovým svrháváni nastupující generací „světlých bohů“ v čele s Diem. Monumentální barokní sochy z podhledu činí pád do podsvětní říše ještě dramatičtější.

červenec a srpen

ČERNÁ MADONA

Ve výstavě bude po dobu dvou letních měsíců umístěn originál výjimečného díla ze sbírek Galerie hlavního města Prahy. Socha pochází ze staršího domu na nároží Celetné ulice a Ovocného trhu. Byla umístěna jako domovní znamení na kubistické novostavbě čp. 569 na témže místě od architekta J. Gočára z let 1911–1912. Dnes je zde umístěna kopie a tento originál byl v letech 2000–2003 restaurován v restaurátorském ateliéru AVU v Praze.
Plastika vyřezaná z lipového dřeva asi pochází ze 17. století. Povrch je upraven polychromií a zlacením. Kubický jednoduchý korpus je sestaven z dílů a dekorován rozvilinovým ornamentem. Obličejové partie Madony i Ježíška mají individualizované tváře a jsou doplněny mladšími kovovými zlacenými korunkami. Tradice tzv. černých Madon ve smyslu ochranitelek je v Čechách doložena již od středověku.